Mezi podnikateli je mnoho pracujících důchodců a tito mají nárok na zvýšení důchodu. A za jakých podmínek?

 

Důchodci, kteří pobírají starobní důchod v plné výši a současně vykonávají výdělečnou činnost (jsou zaměstnaní nebo podnikají), mají možnost zažádat si o zvýšení důchodu. To činí za každých 360 kalendářních dnů získaných výdělečnou činností 0,4 % výpočtového základu. Možnost zvýšit si důchod se týká i seniorů v předčasném důchodu, pokud již dosáhli důchodového věku.

 

Podmínkou je, aby důchodce skutečně odpracoval alespoň 360 kalendářních dnů. Nárok na zvýšení procentní výměry důchodu mu vznikne buď vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti, nebo po jejím skončení. Tato výdělečná činnost musí zakládat účast na důchodovém pojištění. Pro zvýšení důchodu se hodnotí doba odpracovaná až po 31. 12. 2009. Výdělečnou činnost, kterou důchodce vykonával v období do 31. 12. 2009, však do nároku na zvýšení důchodu zhodnotit nelze. Dále za výkon výdělečné činnosti nelze pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu považovat dobu dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny a dobu neplaceného volna.

Žádost o úpravu (zvýšení) starobního důchodu podává důchodce prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa jeho trvalého bydliště (v Praze na jakémkoliv Územním pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně u Městské správy sociálního zabezpečení). S podáním žádosti o zvýšení starobního důchodu je vhodné vyčkat až do doby, než bude důchodce vědět, že má podmínky nároku na zvýšení důchodu splněny (viz výše). Úpravu důchodu neprovádí ČSSZ automaticky, vždy je třeba o ní požádat.

Splnění podmínek jako získání potřebného počtu dnů výdělečné činnosti, ukončení výdělečné činnosti, nepřetržité dvouleté trvání výdělečné činnosti nebo případně odečítané doby se prokazuje evidenčním listem důchodového pojištění, který si okresní správa sociálního zabezpečení vyžádá od zaměstnavatele. U OSVČ vede potřebné údaje místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

Hodnotí se každý den výdělečné činnosti, která splňuje zákonná kritéria (tj. zaměstnání, OSVČ, DPČ). Jestliže důchodce přeruší výdělečnou činnost a nestačí získat 360 kalendářních dnů, neznamená to, že by takové období bylo „ztraceno“. Pokud důchodce začne opět pracovat nebo podnikat, tyto odpracované dny se mu načítají až k součtu 360 dnů. Počet přerušení výdělečné činnosti ani doba trvání přerušení není omezena. Za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i situace, kdy v jednom dni skončí výdělečná činnost a bezprostředně druhý den navazuje výkon další výdělečné činnosti.

 

Jiří Víšek

 

Naše partnerská sdružení

Sdružení podnikateů a živnostníků České Republiky Spolek břevnovských živnostníků Asociace autoškol ČR Profesní komora STK

Komora zubních techniků České Republiky Společenství autodopravců Čersch a Moravy Českomoravské sdružení trafikantů